Simpsonovi: Nemravné deníky - 3. Březen
Homerův deník
4. března
Včera jsem se po náročný šichtě šel uvolnit k Vočkovi. Dal jsem si pár pivek (asi patnáct) a vyrazil pěšky domů. Trochu se mi motaly nohy a byl jsem trochu mimo.
Doklopýtal jsem domů a slyším, jak je Marge v kuchyni. Najednou jsem dostal na svoji sladkou manželku chuť.
Přitisknul jsem se k ní zezadu a řekl: „Ahoj miláčku, chci tě.“
Vyhrnul jsem jí top a začal potěžkávat její plná prsa, co se drala ven z podprdy. Zajel jsem jí rukou do kalhotek a slyšel jsem její sténání, ale cítil jsem, že i trochu váhá…
Rukou jsem masíroval její kundičku v kalhotkách a tvrdě mi stál… A v tom jsem si to uvědomil.
To není Marge! Byla to Maude, sousedka od vedle a manželka Flanderse, toho nafoukanýho svatouška. Byl jsem tak opilej, že jsem vešel do špatnýho baráku.
Jenže Maude už skoro neprotestovala, naopak byla úplně mokrá… A tak jsem pokračoval.
Hrál jsem si s jejíma luxusníma kozama, mačkal jí je, tisknul k sobě a tahal jsem ji i za vztyčený bradavky.
„Tohle bysme neměli… Ale už je to tak dlouho…“ sténala Maude.
„Máš tak luxusní tělíčko, Maude… Já bejt tvůj manžel, tak ti to dělám každou noc.“
Zatáhl jsem ji za kalhotky a pak jsem si ji posadil na kuchyňský pult. Z jejího mumlání jsem pochopil, že Flanders je i se syny někde pryč. Ale v tu chvíli mě zajímala jen její kundička. Zabořil jsem obličej mezi její stehna a začal ji rychle vylízávat. Netrvalo dlouho a prosila mě o to, ať jí ho tam vrazím.
Zeptal jsem se, jak to chce, a ona stydlivě špitla: „Zezadu…“
Lehla si na kuchyňský pult a vyšpulila na mě prdelku a mokrou kundičku.
Hned jsem jí ho tam nasadil a ona začala vzdychat nemravnosti jako „Joo.. celýho… bože, to je čuráááák!“
Myslel jsem si vždycky, jak bude prudérní, ale sex si fakt užívala.
Její kundička mýho ptáka skvěle obepínala a já jí dával pořádně zabrat.
„Líbí se ti to, Maude?“
„Anooo.. takhle tvrdě mě manžel nikdy nepíchal! Mmm… bože, už buduu….!“
Ani nevím jak a byli jsme v ložnici. Ležela na mě a já zespodu divoce přirážel. Volnou rukou jsem jí ještě k tomu dráždil poštěváček, z čehož byla úplně hotová.
Byla to pořádná divočina. Nahmatal jsem její pevný kozy a mačkal je.
Pak jsem ji převalil na bok, jednou rukou nahmatal její prsa a co nejrychleji ji dál prcal z boku. Druhou rukou jsem si zase hrál s jejím klitorisem, když jsem viděl, jak se jí to předtím líbilo, a přirážel do ni.
Cítil jsem, jak se její kundička stahuje. Byl jsem opilej, tak to bylo těžký, ale snažil jsem se, abychom se udělali zároveň.
Nakonec se ona udělala, ale já ne.
Místo toho jsem si ho nad ní vyhonil. Ona krásný kozy ven, a když se mi blížil výstřik, zvrhle na mě vyplazovala jazýček.
Zcákal jsem jí trochu prsa a hodně toho zalítlo na prostěradlo.
Bude ho muset vyprat, než se vrátí Flanders.
„Tohle byl ten nejlepší sex v mým životě…“ řekla Maude „Ale příště se vycákej do mě, beru antikoncepci.“
Honila mi ještě moje povadlý péro jako dračice a někdy v tu chvíli jsem usnul.
Probudil jsem se ráno. Maude mi nedočkavě honila čuráka a pak na mě nasedla.
Rychle na mě rajtovala a viděla, jak jsem z ní hotovej.
„Už buduuu…“ říkal jsem po chvilce.
„Joo.. udělej to.. udělej to do mě…“
Poslechl jsem a vystříkal se do ni.
Pak mi začalo docházet, co se stalo.
„Víš, Maude, tohle…“
Ale ona mě zarazila a řekla: „Psst, Houmí. Teď o tom nemluvme a jen si užívejme dozvuků naší lásky. Přijď prosím zítra odpoledne a promluvíme si o tom.“
Šel jsem teda domů. Marge jsem řekl, že jsem se tak opil, že jsem přespal u Barneyho, a ona mi to nejspíš sežrala. Měl jsem z toho docela výčitky a říkal jsem si, že to musím s Maude ukončit.
Odpoledne jsem tedy řekl Marge, že Maude potřebuje pomoct v kuchyni s dřezem… Neřekl jsem jí, že spíš půjde o to, že bude ona potřebovat protáhnout trubky…
Šel jsem tedy k Flandersovým. Maude byla ještě doma sama, kluci a Flanders se prý vrátí až večer.
„Víš, byla to chyba, co jsme udělali…“ začal jsem.
Ale v tom najednou koukám, že vytahuje z topu ty svoje luxusní prsa a mě stahuje kalhoty. Než jsem se nadál, má mýho čuráka, co se hned začal probouzet, mezi kozama a krásně mě jimi masíruje.
„Chápu, Houmí… Bylo to tak nečekané, ale tak krásné. Nezapomínej, že v Bibli se praví ‚Miluj bližního svého‘…“
„No, ale neříká se tam i něco o manželkách svého souseda?“
„Ehm, ano, ale nemůžeš všechno, co se píše v Bibli, brát doslova“, odvětila Maude, zatímco mi dál dráždila kokota mezi kozama.
Musel jsem si sednout na židli u kuchyňskýho stolu, ale ona už hned u mě zase klečela a ždímala mi čuráka prsama.
„Ale máš pravdu, musíme… Á, copak? Už budeš? Jen pojď…“
„Jo, budu, ale.. ahh.. ah….“
Cítil jsem, jak se mi to blíží, a navíc do toho Maude pravidelně vzdychala, což bylo neuvěřitelně rajcovní.
Najednou mi chytla penis, zavedla si ho do pusy a začala mě nádherně kouřit. Cítila, že se mi to nezadržitelně blíží, a tak ho po chvilce z tlamičky vytáhla a začala ho šíleně rychle honit ručkou.
„Už budeš? Pocákej mě svou svatou vodou!“ řekla najednou, nastavila mi tvář a otevřenou pusu a čekala, až se na ni udělám.
Hned jsem ho chytl, párkrát pohonil a začal stříkat na tu její hříšnou tvářičku a pusu. Byla za chvilku celá od mýho horkýho semena.
Očistila mi ho ještě jazýčkem a řekla: „Děkuji…“
„Ehm, já děkuju, Maude…“
„Byl to hřích, já vím. Už se to nikdy nesmí zopakovat. Navždy zůstaneš v mých myšlenkách, ty můj anděli. Ale musím se vyzpovídat a pak mi snad bude odpuštěno.“
„Jo, určitě bude…“ řekl jsem a chlácholivě ji poklepal po vlasech.
Pak jsem si natáhl kalhoty a radši rychle odešel.
Bartův deník
30. března
V klidu jsem snídal a vychutnával si pohled na ségru, která je každým dnem víc k nakousnutí. Otevřela ledničku a shýbala se k něčemu dole a vyšpulila tím přímo na mě svoji luxusní prdelku v těsných kalhotech. Když pak byla u stolu, tak mi pohled sklouzával na její prsíčka v těsném topu. Uff, to je taková provokatérka!
„Barte! BARTE!“
„Co?“
„Mluvím s tebou…“
Homer stál nade mnou a vypadal nasraně, že ho neposlouchám.
Otočil jsem se tedy na něho, aby mě nerozptylovala krása mojí ségry, a on mi začal vyprávět něco o tom, že musím přijmout víc odpovědnosti…
„Je na čase, aby sis začal sám trochu přivydělávat, a neflákal se jen po škole.“
„Po škole mám domácí úkoly a učení do školy!“
„Cha! Kdy naposled ses ty doma učil?“ začal se mi pochechtávat Homer.
„Pche! Trhni si!“
„Ty jeden…“ řekl naštvaně Homer a začal mě škrtit.
Po chvilce nás odtrhla máma a řekla:
„Miláčku, tatínek to myslí dobře. Bude dobré najít si už v tvém věku nějakou brigádu. Budeš mít lepší ponětí o práci a o penězích. Musíš dát pozor, abys nedopadl jako…“
„Homer?“
„BARTE!“ vykřikl z vedlejší místnosti Homer.
Mamka to radši ignorovala a řekla: „Určitě to zvládneš, Bartíku, jsi moc šikovnej. A uvidíš, třeba tě to začne bavit.“
Pak pokračovala: „Už jsem ti našla vhodnou brigádu. Luigiho pizzerie potřebuje poslíčky. Máš ještě svoje staré kolo, tak můžeš o víkendech a občas po škole si přivydělat.“
Bylo jasný, že nemám na výběr. Navíc jsem nechtěl mamku moc provokovat po tom, co to nejspíš pěkně schytává od ředitele Skinnera za mý chování.
„Dobře,“ povzdychl jsem si, „tak já to teda zkusím.“
31. března
Po obědě jsem šel na to. Na svým starým kole jsem jezdil po Springfieldu a rozvážel pizzu. Na hlavě jsem měl naraženou čepici a doufal, že mě nikdo nepozná.
Za několik hodin jsem dorazil na adresu, kterou jsem dobře znal. Byl to dům mýho kámoše Milhouse.
Když jsem zazvonil, otevřely se dveře a v nich jeho máma – v tenké noční košilce, pod který bylo jasně vidět její krajkový prádýlko. Sakra, nikdy jsem si nevšiml, že je tak sexy! Začal jsem si ji prohlížet, její pěkný kozičky a dlouhé sexy nožky, a cítil jsem, jak rudnu.
Milhousova máma vypadala naštvaně.
„Barte? Co je to za vtip? Čekám na pizzu!“
„Ehm.. já.. jsem nový brigádník. Mám tady vaší pizzu.“
Pozvala mě do předsíně a řekla:
„Aha… No… já ale byla zvyklá na něco jiného, ale co už… Milhousovi nic neřekneš, je to ti to jasné?“
„O-o čem to mluvíte?“
Najednou se ke mně přitiskla, na hrudi jsem cítil její kozičku a hlavně jsem cítil její ruku, která zničehonic stiskla můj rozkrok, který hned začal reagovat a tvrdnout.
„S tvým předchůdcem jsme měli takovou dohodu… Každou sobotu, když manžel hraje poker a Millhouse je příliš zaneprázdněný svými videohrami, si objednám od Luigiho pizzu…“ říkala Luann van Houtenová alias Milhousova máma, a přitom si přede mě klekala a stahovala mi kraťasy, zatímco jsem já stále držel v ruce krabici s pizzou.
„A pak si spolu zahrajeme takovou hru,“ pokračovala Luann.
„H-hru?“
„Ano. Pravidla jsou jednoduchá. Budeš celou dobu držet krabici pizzy, i když ucítíš něco zajímavého… Pokud krabici pizzy upustíš, tak jsi prohrál a musíš pizzu zaplatit za mě.“
Kraťasy už jsem měl u kolen spolu s trenkama a cítil jsem její pohled na svým vztyčeným čurákovi.
„Pokud ale pizzu udržíš…“ mluvila furt Luann a já cítil její dech na svým péru, „Můžeš mě oprcat!“
Byl jsem v šoku! Nejen že mi ho možná teď Millhousova máma vykouří… Možná si i zašukám… poprvé v životě!
Luann na nic nečekala a začala si soukat mýho čuráka do pusy. Za chvilku ho vyndala a říkala:
„Božíčku… Máš ho tak velkýho. Nevěděla jsem, že jsem si objednala pizzu s klobásou, hi hi hi!“
Pak mi ho zase začala zkušeně hulit, jazýčkem mi šíleně rychle dráždila žalud a já začal nahlas vzdychat. Úplně jsem zapomněl na to, že nahoře je Millhouse a snažil se udržet krabici pizzy.
Luann zpracovávala mýho čuráka jak šílená. Honila mi ho u kořene, sála žaluda, cpala si ho do pravé tvaře a dělalo to nemravné zvuky.
Já si přitom jen říkal: „Nepusť tu pizzu, nepusť tu pizzu!! Kurva! Kurvaaa…“
Dal jsem krabici od pizzy stranou a viděl svý žilnatý péro, jak mizí v její hladové pusince. A jak její hlava zběsile naráží na můj rozkrok při divoké kuřbě a mumlá při tom něco a vzdychá.
To už na mě tý extáze bylo příliš, opřel jsem se o zeď, připraven stříkat a upustil krabici s pizzou.
Luann se na mě zezdola podívala a s úsměvem řekla: „Haha, pizza zdarma.“ Pustila moje péro, co bylo úplně rudé a mělo každou chvíli stříkat, když v tom jsme se oba zarazili, protože jsme uslyšeli známý hlas.
„Mami? Už přišla pizza?“
Byl to samozřejmě Milhouse.
Naštěstí nás skoro určitě neviděl, já rychle natáhl kalhoty, pizzu nechal být a nasedl na kolo a ujížděl co nejrychleji pryč.
Luigimu jsem samozřejmě neřekl, co se stalo. Jen že jsem si „zapomněl“ nechat zaplatit. Vysmál se mi a řekl, že mi to strhne z platu.
No, nakonec to ale stálo za to. Snad si ještě Millhousova máma někdy objedná pizzu…