Verunka, děvka z farmy 3

Druhý den ráno se Verunka vzbudila. Na okně našla další vzkaz. Vstala a šla si ho přečíst. Stálo na něm:

DNES U STARÝHO DUBU. VE ČTYŘI HODINY ODPOLEDNE.

Verunka si opět udělala domácí práce a pak tam vyrazila. Po cestě potkala svoji kamarádku.

“Ahoj Veru, kam jdeš?”

“K dubu. A ty, Aničko?”

“Jen tak, nudím se… můžu jít s tebou?”

“Jasně.”

Obě holky dorazily k dubu a tam už postával Láďa a jeho tři kámoši.

“Čau kluci,” pozdravila Verunka.

“Ahoj Verčo… Sis přivedla kamarádku, jo?”

“Jen jde okolo,” řekla Verunka a zasmála se.

“Tak doufám, že ty jen okolo nejdeš.”

“Pojď k nám, Veru.”

Kluci rychle udělali půlkruh, kam měla Verunka jít.

Anička řekla: “Hele, co tady jako budete dělat?!”

Jeden kluk řekl: “Uvidíš, třeba se taky něčemu přiučíš… hehehe…”

Láďa rozepnul kalhoty a už vytahoval svůj napůl postavený čurák, co byl už teď větší než všech zbylých kluků.

Verunka si šla k Láďovi a řekla Aničce: “To je čurák, co?!”

Láďa Verunku pohladil po vlasech a ta viděla, jak před ní narůstá a napíná se jako menší ruka.

Verunka  začala Láďovi honit a mačkat.

“Ohhh… ohhh… ohhh…”

Kluci na to koukali a vytahovali péra. Masírovali si je a nahoňovali.

“Tak co ty na to, Aničko?” řekla Verunka.

Anička na to koukala a vytáhla svoje velký kozy z tílka.

“Joooo….!”

“Ty vole, Aničko, dobrýýý…”

“Mmmm….”

Klukům hnedka krásně stáli čuráci. Láďa už měl taky obra pořádně pevnýho, tak ho strkal Verunce nedočkavě do pusiny.

Verunka držela a nechala se šukat do pusy.

“Zbyde tady nějakej čurák i pro mě?” řekla Anička.

“Jasný,” říkali kluci.

Ale v tom se ze křoví vynořil starej tlustej statkář.

“Co to tady vyvádíte, vy malý děvky?!!”

Holky se lekly.

“Eeee… nooo… eeee… staráme se o kluky.”

Statkář byl rázem u nich. Kluci se polekali a všichni kromě Láďi se vydali na útěk.

“Jo tak staráte, jo?? Copak na to asi řeknou vaši rodiče, co??” křičel statkář a naštvaně mával holí nad hlavou.

“Těm by se to asi nelíbilo… Ale pane Nováku, vy to našim neřeknete, že ne?!” řekla Verunka.

“My… my bychom se postaraly i o vás,” řekla Anička.

“Hmm… poslouchám…” řekl statkář a sedl si na velký balvan.

“Co kdybychom se tady s Aničkou podívaly, co máte v rozkroku?”

“Hmm… no tak si holky poslužte…” usmál se poprvý statkář a zapálil si fajfku.

Holky rozepnuly kalhoty. Ven vystřelil tlustej starej čurák s šedýma chlupama.

Visel Verunce před obličejem a ta ho hned chytla u kořene a vsála žalud co nejsilněji do sebe.

“Ohhhh ohhhh mmm… hodná holčička… ahhh ahhh…”

Verunka cítila, jak jí v pusině ten starý čurák rostl a tvrdnul.

Verunka ho sála a tvrdě a pořádně. Věděla, že starý péro potřebuje intenzivní péči. Anička vedle zpracovávala Láďův ocas.

Láďa vzdychal: “Ohhhhhh ohhhhhh božeee joooo….”

Chytnul si Aničku za vlasy a cpal jí svoje megapéro hluboko do její pusinky. “Ohhhhhhhhhhhhhhh!!!”

Děda Nováků si Verunku taky pěkně pevně chytnul za vlasy a tiskl si ji velkou rukou na svýho starýho čuráka.

“Ohhhhh ohhhhh… tak od tebe se mi to moc líbí, Verunko… mmm… ahhh…”

Anička si u toho mačkala svý velký hozy, který se jí tam houpaly. Verunka zatím pokračovala v práci na Novákově péru. Nechala se na něj tlačit a taky vyndala svý prsa.

Láďa divoce přirážel do Aničiny pusinky a přitom se po očku koukal, jak Verunka hulila snad nejstaršího chlapa ve vesnici.

“Ahhhhhhhhhhhhhhhhh Aničko, už buduuuuuuuu!!”

Dědovi Novákovi už taky začínalo cukat v jeho starému péru. “Ohhhhhh ohhhhhhhh ohhhh!”

“Ahhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh Aničkoooooo!!” vykřikl Tonda a začal cákat svoji hustou smetánku.

Skoro ve stejnou chvíli stiskl Děda Verunčiny vlasy ještě silněji a napustil její pusu svým horkým semenem.

“Teda Tondo, toho je!” řekla Anička.

Spolykala dávku pana Nováka a dodala: “Teda pane Nováku, vy se nezdáte.”

“Ohhhhhhh ohhhhhhh ohhhhh Aničko… mmmm… to bych do tebe neřekl, že jsi tak šikovná… mmm…” řekl Láďa.

“To víš, Verunko, za mých mladých let jsem jinak dováděl…” usmíval se děda Novák. “Teď už si ale ani pořádně nevyhoním… a proto tohle chci od tebe každý den, nebo to řeknu na tebe rodičům.”

“Ráda vám posloužím, pane Nováku, hlavně to neříkejte rodičům.”

Tonda pak pošeptal Verunce: “Zítra zase u dubu?”

Verunka se usmála a řekla: “Jasně.”

 

Pokračování příště…

 

 

One Comment

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.